Jak se dostat ke svým podvědomým přesvědčením

Přemýšlel jsi někdy nad tím, proč stále dokola reaguješ stejně...

i když dobře víš, že bys příště chtěl reagovat jinak?

Proč říkáš "ano", když chceš říct "ne".

Proč máš pocit, že nejsi dost.

Nebo proč se ti v životě opakují podobné situace.

Dlouhé roky jsem si myslela, že potřebuji jen změnit své myšlení.

Myslet pozitivněji.

Nahradit omezující přesvědčení těmi správnými.

Jenže ať jsem se snažila sebevíc...

stále jsem se vracela ke stejným reakcím.

Možná to znáš taky.

Pak jsem objevila něco, co úplně změnilo můj pohled.

Zjistila jsem, že ke svým hlubokým přesvědčením se nemůžu domyslet.

Musím se k nim procítit.

To mě překvapilo.

Stejně jako mnoho dalších lidí jsem totiž celé roky dělala všechno pro to, abych nepříjemné pocity necítila.

Kdykoli se objevil strach, smutek nebo stud, moje první reakce byla utéct.

Zaměstnat se.

Najít řešení.

Myslet pozitivně.

Rozptýlit se.

Možná to znáš i ty.

Když se na to dnes podívám zpětně, dává mi to velký smysl.

Mnozí z nás vyrůstali v prostředí, kde některé emoce nebyly vítané.

Slýchali jsme věty jako:

"Nebreč."

"Uklidni se."

"To nic není."

"Nepřeháněj."

Nebo jsme vedle sebe jednoduše neměli nikoho, kdo by s námi dokázal zůstat, když jsme prožívali něco těžkého.

A tak jsme se naučili od svých pocitů odcházet místo toho, abychom u nich zůstali.

Jednoho dne jsem zkusila něco jiného.

Sedla jsem si.

Zavřela oči.

A začala jen vnímat svůj dech.

Ne proto, že by dech byl kouzelný (i když svým způsobem je).

Ale protože mi pomohl zpomalit natolik, že jsem si mohla všimnout toho, co se děje uvnitř mě.

Když se objevil nějaký pocit, emoce nebo tělesný vjem...

poprvé jsem se ho nesnažila změnit.

Začala jsem být zvědavá.

Jen jsem u něj zůstala.

Dala jsem mu prostor.

Ze začátku to bylo úplně proti všemu, co jsem do té doby dělala.

Každá část mě chtěla odejít.

Ale pak se začalo dít něco překvapivého.

Čím déle jsem dokázala zůstat s tím, co právě cítím...

tím víc jsem začínala objevovat věci, které jsem předtím vůbec neviděla.

Zjistila jsem, že moje podvědomá přesvědčení se neskrývají v mých myšlenkách.

Skrývají se pod pocity, kterým jsem se celý život snažila vyhnout.

A to všechno změnilo.

Pochopila jsem, že nepotřebuji nutit sama sebe myslet jinak.

Potřebuji být ochotná zůstat se svým prožitkem dostatečně dlouho na to, aby mi sám ukázal, co se pod ním skrývá.

Přesně tak se sebou pracuji dodnes.

Kdykoli mě v životě něco rozhodí, už se neptám:

"Jak se toho pocitu zbavím?"

Místo toho mě zajímá:

"Co je na tom pro mě nejhorší?"

A právě tahle otázka mě znovu a znovu vede k tomu, co se ve mně skutečně odehrává.

Někdy objevím přesvědčení, které mě provázelo celý život.

Jindy jen pocit, který nikdy nedostal prostor být opravdu prožitý.

A pokaždé, když před sebou přestanu utíkat...

stanu se o něco svobodnější.

Stejným způsobem pracuji i se svými klienty.

Ne tím, že jim říkám, čemu věří.

Ale tím, že jim vytvářím bezpečný prostor, ve kterém to mohou objevit sami.

Protože z vlastní zkušenosti vím, že NEJHLUBŠÍ ZMĚNA nevzniká ve chvíli, kdy nám někdo vysvětlí, PROČ REAGUJEME TAK, JAK REAGUJEME.

Vzniká ve chvíli, kdy si skrze VLASTNÍ PROŽITEK DOVOLÍME OBJEVIT TO, CO V NÁS CELOU DOBU BYLO.

Co to v tobě vyvolalo? ❤️

Budu ráda, když se o svou zkušenost podělíš v komentářích.

A pokud tě zajímá, jaká hluboká přesvědčení možná ovlivňují i tvůj život, ráda tě provedu stejným procesem, se kterým pracuji sama na sobě i se svými klienty v terapiích BeTrue. ❤️